Heroes fórum

Fórum ke všem dílům Heroes of Might and Magic

Přejít na obsah

Děj MMH7

Obecně k sedmému pokračování Might & Magic: Heroes od Limbic Entertainment.

Re: Děj MMH7

Příspěvekod Lucas Gryf » pon čer 08, 2015 4:57 pm

Každopádně, malé opáčko pro mě. Děj MMH7 nebude na sebe navazovat, bude to v tom stylu, že každý z poradců řekne příběh svého lidu, nebo jak to bude? Protože by mohlo být zajímavé, že v MMH7 by to bylo takhle a v datadisku - který by navazoval na základní MMH7 - by pokračovalo tažení proti Seamusovi.
Doufám, že základní hra a datadisk bude navazovat, jako v H5, ne jako v H6.
Nápad, že se sejdou a řeknou příběh svého lidu se mi vlastně začal líbit. Sice to nebude tak záživné jako v H6, ale je to zajímavý nápad.
alias Fangovich
Uživatelský avatar
Lucas Gryf
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned říj 30, 2011 9:03 am

Re: Děj MMH7

Příspěvekod antalyan » pon čer 08, 2015 6:19 pm

Sejdou se - řeknou příběhy - a bude finální tažení za Ivana.
Datadisk v šestce podle mě nenavazoval i proto, že to vyvíjelo jiné studio...
Ale souhlasím, snad jich tentokrát bude víc /víc národů jako v pětce, a příběh návazný. Nebo předcházející H5, ale prostě něco.
Uživatelský avatar
antalyan
 
Příspěvky: 404
Registrován: ned dub 13, 2014 10:15 am

Re: Děj MMH7

Příspěvekod Lucas Gryf » pon čer 08, 2015 6:58 pm

Já se stále nedokážu sžít s absencí Pekla. Takže snad to bude co nejdříve v prvním datadisku, nebo ještě lépe "dáreček" za něco, co poserou. Buďme realisté - něco poserou ale dáreček nedají.
alias Fangovich
Uživatelský avatar
Lucas Gryf
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned říj 30, 2011 9:03 am

Re: Děj MMH7

Příspěvekod LordGraa » pon čer 08, 2015 7:56 pm

Lucas Gryf píše:Já se stále nedokážu sžít s absencí Pekla. Takže snad to bude co nejdříve v prvním datadisku, nebo ještě lépe "dáreček" za něco, co poserou. Buďme realisté - něco poserou ale dáreček nedají.


Peklo tam bude, ale pssst.. je to děsný tajem :twisted:

PS: Abyste mě nepochopili špatně, nebude tam jako hratelný národ, ale bude nějak zasahovat do děje :wink: Sukuby jsou prostě mrchy 8)
Česká fanstránka herní série Heroes of Might and Magic
http://www.worldofheroes.cz
Wryn Pendragon: Umbramancer
http://wpu.worldofheroes.cz/
Uživatelský avatar
LordGraa
 
Příspěvky: 83
Registrován: stř led 28, 2015 10:05 am
Bydliště: Praha

Re: Děj MMH7

Příspěvekod Grawl » pon čer 08, 2015 8:29 pm

Ono pro peklo není nic v příběhu. Asi sotva bude démon nějaký společník azyláka a vraždu Maeve už jsme mohli hrát v h5.
Cílem války není padnout za vlast, ale přinutit ty parchanty na druhé straně aby padli za tu svou.
Grawl
 
Příspěvky: 480
Registrován: stř dub 17, 2013 6:02 pm
Bydliště: an0nym000us.blog.cz

Re: Děj MMH7

Příspěvekod Caius » stř črc 22, 2015 3:12 pm

S Lasirem jsem byl předběhnut, ale přispěju alespoň s překladem příběhu nag za doby H7. Doufám, že ubi podobných "lore" článků uveřejní více, protože to mají hezky vymyšleno ;)
Ubisoft elegantně zdůvodnil jejich nepřítomnost za doby Desetileté války a přitom si evidentně nechává otevřená vrátka pro potenciální datadisk :)

Příběh Říše lotusu

Hledání dokonalosti

Pro pochopení historie Říše lotusu je třeba pochopit princip fungování tamní společnosti. Národ nagů je založen na vztazích učně a mistra. Každý z nagů přísahá věrnost a poslušnost mistrovi, jehož si zvolí - očekává se od něj úcta a loajalita. Základním posláním nagy je dosáhnout vlastní dokonalosti, naděje přitom vkládají v čistý a prostý život – věří, že ti, jejž ho žijí, se znovuzrodí jako duchové, kteří pomáhají Shalasse v její práci. Smrti pak není třeba se bát – lze ji přijmout bez obav: Naga věří, že za život dosáhl takové spirituální dokonalosti, že to Shalassa přivítá.

Dokonalosti se dosáhne tvrdým fyzickým tréninkem, cvičením se zbraněmi, modlitbami, meditací a zvládáním opravdu krutých životních podmínek. Tělo a duše jsou pouze měkkou tkání, jež je zocelena ve výhni tělesného cvičení a modliteb. Má-li naga pocit, že předčí svého mistra, musí ho porazit ve formálním duelu. Pokud uspěje, stane se mistr z něj samého, nebo se podrobí tréninku od velmistra. Ne vždy se v těchto kláních bojuje se zbraněmi – duely mohou být soubojem v poezii, rituální meditaci nebo dokonce přípravě jídla.

Obrázek

Věčná císařovna

Nejvyšší mistryní je v nagské společnosti Věčná císařovna, jež je považována za živoucí ztělesnění Shalassy. Někteří historikové tvrdí, že Věčná císařovna je pouze jakýmsi titulem, který přijímají řady panovníků – mužů i žen – když v momentě, kdy se dostanou na nejvyšší pozici v nagské společnosti, musí popřít svou starou identitu a stát se ztělesněním dokonalosti. Tato teorie samozřejmě nikdy nebyla prokázána, a žádný z Nagů ji nikdy nepotvrdí. Z toho, co dosud víme, je Věčná císařovna skutečně nesmrtelná.

Věčná císařovna duchovní vůdkyní a také velitelkou armád. Vede nagy od dob před počátkem dějin a nikdy nebyla v souboji poražena. Nagská kultura však sama o sobě nikdy nebránila ambiciózním nagským pánům, aby se o to pokoušeli.

Během své historie zažila Říše lotusu mnohokrát strašné občanské války, které vyvolal vždy jeden z daimyo ve snaze svrhnout Císařovnu a zaujmout její místo. Jelikož se válka mezi nagy řídí mnoha pravidly a vítězství musí být nejméně dokonalé, nagové nikdy nevměšují do svých konfliktů nikoho zvenčí. Většinou zpřetrahají politické svazky s ostaními národy a stáhnou se na svá území v Nefritovém oceánu, do doby, než jedna ze stran zvítězí. Nagští obchodníci, průzkumníci a hledačí pravdy bývají stále k zastižení mimo hranice Říše lotusu, nicméně nelze čekat uzavření jakékoliv dohody s nagským národem jako celkem.

Obrázek

Výprava podzimního větru

Po občanských válkách v Říši lotusu obvykle následovala období rozmachu a spolupráce se zbytkem světa, jakoby si to Říše snažila vynahradit za dobu v izolaci. Tato období byla zvána „diaspory“, a byly to většinou časy rozvoje, pokroku a změn v nagské společnosti. Například velký kovář Hagane Goro se během první diaspory zabýval studiem kutí Hvězdného stříbra mezi elfy z Irollanu. Jsou to však také časy vojenské agrese a dobývání. Bylo založeno několik nagských království, například Shanriya v ledovcích Dračí stezky nebo Sayama v Sahaarské poušti. Tato menší nagská království měla být vazaly Říše lotusu, avšak čas a vzdálenost způsobily, že se osamostatňovala- což nakonec rozpoutalo hněv jejich nesmrtelné panovnice.

Na začátku sedmého století se Věčná císařovna pokusila znovu podrobit si Shanriyu, která začala být na její vkus příliš svobodomyslná. Aby podpořila své válečné úsilí, vyslala své nejlepší genrály po Ashanu shromáždit mocné artefakty. Tato pouť vešla ve známost jako Výprava podzimního větru. Jeden z nejdůvěryhodnějších císařovniných rádců, daimyo Oshira, se zmocnil Ashiny slzy dosud nevídané síly. Místo aby ji donesl zpět své paní, rozhodl se Oshira využít její moc pro sebe a obrátil svá vojska proti Věčné císařovně. Říká se, že Oshiro se dostal až k branám Nariyy, nagského hlavního města. Jeho povstání však bylo rozdrceno, když se sama Císařovna objevila na bojišti a předvedla svou opravdovou moc.

Obrázek

Oshiro Prokletý

Oshirovi se podařilo utéct díky dohodě, jíž uzavřel s královským duchem – Kirinem. Nabídnul posvátnému tvorovi svůj život výměnou za to, že se jeho lid dostane do bezpečí. Kirin, pohnutý Oshirovou nesobeckou a ušlechtilou obětí, nabídku přijal. Díky Kirinovým silám Oshirův lid utekl před hněvem Císařovny – byl však odsouzen k strastiplnému životu na místě, kde byla nalezena Slza – v podzemních jezerech a řekách ukrytých pod Vantyrskými horami. Oshiro však Kirina oklamal – místo toho, aby mu nabídnul svůj život, jak slíbil, využil magii Ashiny slzy, aby se před tvorem ochránil, což Kirina rozběsnilo a dovedlo k šílenství. Proto se z daimyo Oshiry stal Oshira Prokletý.

Tuidhanin lid, temní elfové, se střetli s Oshirou a jeho zavrženými nagy při putování za toutéž Ashinou slzou. Velitelka Yrris dovedla elfy k vítězství nad Oshirou a dokonce k zabití zuřícího Kirina. Přeživší nagové se byli nuceni podrobit novým pánům – vůdcům klanů. Jejich kněžky obdržely Malassin dar, a tím, že přijaly znamení temnoty, také zavrhly zvyklosti Shalassy – ve prospěch jejího destruktivního aspektu: bohyně temných hlubin, Ničitelky. Tyto nagy se staly tím, co jejich lid nazývá medúzami.

Obrázek

Poražený vítěz

Oshirova vzpoura zhatila plány Věčné císařovny na znovu ovládnutí Shanriyy a ledoví nagové využili času k tomu, aby se opevnili a dokonce navázali silná spojenectví se svobodným městem Stormcliff a trpaslíky z Ostgredu. Poté, co utrpěla ztráty v boji s Oshirou, by byl jakýkoliv další pokus vést válku proti Shanriyy bláhový.

To by samo o sobě nebylo tak zlé – ale musíte vzít v potaz nagskou posedlost dokonalostí. Ačkoliv Věčná císařovna technicky vzato proti Oshirovi zvítězila, její dokonalá vláda byla pošpiněna a její panovnické schopnosti zpochybněny. V následujících desetiletích se Říše lotusu pomalu začínala rozpadat. Objevovalo se více a více drzých, ba až vzpurných daimyo, a Věčná císařovna musela zahájit velkou válečnou výpravu, aby prokázala, že si zaslouží Shalassinu přízeň. Podle Mukaa se skutečně jedná o její zatím největší výzvu, takovou, jaké nikdy doposud nečelila.

Nagové z Nefritového oceánu tedy nyní zůstávají v izolaci a ti z Shanriyy zatím nejsou natolik smělí, aby se vměšovali do záležitostí Svaté říše. A pokud jde o Sayamské nagy, jde pouze o malou komunitu, jejímž hlavním obchodním artiklem je voda, což není nic, co by nyní Ivanovi příliš pomohlo.

A proto se, přátelé, Nagové neúčastnili Desetileté války, a nejspíš ještě nějakou dobu nebudou mít velký vliv na život suchozemců.

Obrázek
Elfové zničí každého, kdo se opováží vztáhnout ruku na Irollanské hvozdy!
Uživatelský avatar
Caius
 
Příspěvky: 132
Registrován: ned zář 30, 2007 1:43 pm
Bydliště: Irollanské hvozdy

Re: Děj MMH7

Příspěvekod antalyan » stř zář 23, 2015 8:57 am

Rod gryfů, první část

Tak se znovu setkáváme, mí drazí přátelé.

Mnoho z vás si vyžádalo informace o rodu Gryfů, jehož je Ivan, náš vévoda, a pokud se na nás štěstí usměje tak i budoucí císař Říše, posledním potomkem.

Sloužil jsem rodu Gryfů dlouho, jako Jorgen nebo pod ... jinými jmény. Díky tomu jsem získal z první ruky mnoho informací o významných Gryfích vévodech a vévodkyních.


Ištván, první vévoda z Gryfa

Obrázek

Statečný Ištván, král z rodu Gryfů, byl možná nejdivočejší soupeř, kterému Ronan Veliký čelil při zakládání říše. Dokonce i když byl poražen, Ištván vždy zůstal pyšný a vzdorný, zvláště pak, když odmítl konvertovat k Elrathovi ve chvíli, kdy Ronanův slavný vnuk, Brian Sokol, rozhodl zasvětit říši k uctívání světla. Protože byl tedy poněkud kontroverzní osobou, není připomínán tak často jako další hrdinové z dob počátků říše, jako byl Siegfried z Vlka nebo Richard z Jednorožce, kteří se objevují v mnoha populárních lidových bájích.

Nedůvěřivý vůči andělům procházejícím jeho zeměmi provolávaje slávu k Elrathovi, Ištván rád provokoval Brianovy nové spojence. Když mu nabídli meč - Čepel odhalení, známější prostě jako Gryfí meč, pověsil si ho na zeď jako trofej, odmítaje se ho znovu dotknout. Místo toho uložil nejlepším kovářů vévodství, aby mu ukovali nový meč, známý jak Železné pírko. Ištván poté považoval Železné pírko za symbol nezkrotného gryfího ducha.

Ištván však nikdy nepoužil tento meč v bitvě, protože byl zavražděn nedlouho potom, co byl dokončen. Viník nebyl nikdy nalezen, a má se za to, že byl spáchán z politických důvodů, protože jeho časté výbuchy u soudu se staly příliš urážlivé vůči císařskému trůnu a církvi světla.

Jak se ukázalo, Ištvánův duch byl opravdu nezkrotný: nyní totiž radostně straší své potomky, připomínaje jim, že právě oni mají ve svých žilách krev Ylatha. Jeho duch však mohl být svázaný jistým způsobem k Železnému pírku, protože se od zničení meče zatím neobjevil.

Sergei

Obrázek

Stejně jako je ostří tvrzené, povaha vévody Sergeie byla formována mrazivými větry Gryfích stepí. Tento nelítostný muž neměl rád slabost, nenáviděl kompromisy, a opovrhoval machinacemi. Zatímco někteří na císařském dvoře považovali Sergeje za nepřístojného, jeho vlastnosti jako velitele mu získaly přízeň u císařovny Kyly, která ho jmenovala generálem své ohromné armády, těsně před křížovými výpravami proti orkům. Sergei je také proslulý doživotním soupeřením s Heinrichem z Vlka, zvěčňující tak starý spor mezi dvěma vévodstvími.

I když je v historických knihách odsuzován za svou roli, kterou sehrál během křížových výprav, stejně jako v Hamerfallu, když město bojovalo o znovuzískání své nezávislosti na říši, je Sergei z Gryfa stále jedním z nejbrilantnějších vojenských velitelů historie Svaté říše. Více už vám teď o něm ale neřeknu, protože očekávám, že o něm brzy uslyšíte víc ...

Sveltana

Obrázek

Sveltana, dcera Sergeje, který doufal v syna, pocítila za svého mládí jako "Květ Severu", jaké to je být jediným dítětem v rodině, a navíc "tím špatným". Ve věku patnácti se potom narodil její bratr Pavel, a ona byla rychle utlačována do pozadí, jako by on byl jmenován dědicem trůnu. Aby unikla nepřízni osudu, odešla studovat povahu duchovního světa nejprve s anděly, a potom s čaroději ze Sedmi měst. Během doby tam strávené, Sveltana vynikala ve svém výzkumu, a brzy přišla pod poručnictví nekromanta Aguirrea. Vzdálena od své rodiny, Sveltana se rozhodla připojit k novému kultu pavoučí bohyně, a stala se Aguirreovým asistentem a pravou rukou.

Cestovala se svým pánem až na ostrovy Nagů v Nefritovém moři, aby mohla osvobodit Matku Namtaru, silného avatara pavoučí bohyně. Aguirre byl bohužel na výpravě zabit, a tak Sveltana přivezla Matku Namtaru zpět do Sedmi měst sama, stávajíc se tak mezi ostatními nekromanty živou legendou. Neměla však moc času na to vychutnávat si svou novou pozici, protože po svém triumfálním návratu z výpravy se musela ihned vydat domů, pomoci Pavlovi expanzi démonů. Bohužel, přišla příliš pozdě na to, aby mohla zachránit svého bratra. Místo toho, Sveltana se stala regentkou Gryfího vévodství, dokud její synovec, Pavlův jediný syn Slava, nedospěje. Během té doby si získala nepřátelství různých gryfích šlechticů, stejně jako andělů, ne příliš šťastných z toho, že vidí budoucnost vévodství v rukách nekromantky.

Jakmile si byla jistá, že Slava bude schopen vládnout sám, Sveltana se usadila jednou provždy v Sedmi městech, pátraje po míru a pochopení. Osud ji však přivedl zpět do Sokolí říše, aby oživila Anastázii, svou oblíbenou neteř, která se pro ni pak v mnoha způsobech stala dcerou, kterou nikdy neměla. Vybraná, aby se stala Hierofantkou Matky Namtaru, Sveltana nakonec přenechala pozici Anastázii a odešla do neznámých končin. Vrátila se pouze v čase krize, když nekromant Sandro zkusil vymazat existenci Matky Namtaru pomocí sil Prázdnoty.

Protože toužila objevit skrytá tajemství světa, Sveltana se nakonec vydala na další výpravu, aby prozkoumala země zahaleného jihu. Od té doby o ní nikdo neslyšel, ale Anastázie mě ujistila, že je ještě naživu, ať už je kdekoliv.

Pavel


Obrázek

Pavel se narodil patnáct let po své sestře Sveltaně. Protože jeho rodiče silně doufali v narození dalšího dítěte, Pavel získal stejně nelítostný a chladný charakter, jako jeho otec. Pavlova oddanost císařskému trůnu a církvi světla až hraničila s fanatismem, což z něj dělalo spojence pro anděly. Je však nutné říct, že jeho povaha se trochu zmírnila po narození jeho syna, Slavy. I když byl Pavel na bojišti nemilosrdný, také to byl po všech stránkách pečující otec a milující manžel.

V roce 521 YSD, když se zjistilo, že kmen odpadlých orků se usadil v horách Dračí cesty, blízko hranice s Gryfím vévodstvím, Pavel vedl útok proti jejich vesnicím, zabíjeje všechny orky bez rozdílu, s výjimkou jednoho šamana, Toghrula, který masakru unikl. Zžíraný žalem a nenávistí, Toghrul zradil způsoby svého lidu a použil svou démonskou krev, aby uzavřel smlouvu s démonickým princem Ahribbanem. Toghrul nabídl svou duši Urgashovi výměnou za pomstu. Skupina démonů pak byla vyvolána, aby způsobila boží dopuštění napříč Gryfím vévodstvím. Pavlova vlastní manželka byla brutálně zavražděná démonskými nájezdníky. Poté, co odvezl syna do bezpečí, Pavel vedl své muže proti démonům. Čelili jim na poli poblíž Voronova vrchu. Ačkoli vítězství bylo vyhrané, Pavel samotný v této bitvě prohrál svůj život.

Později se zjistilo, že andělé Pavlovu věřící duši propašovali pryč, a použili k tomu, aby navrátili zpět ohromného generála Válek starších, archanděla Michaela.

Slava

Obrázek

Vychován svou tetou, nekromantkou Sveltanou, po smrti svého otce v době, kdy byl ještě chlapec, Slava vyrostl v unáhleného, ale dobrosrdečného mladého muže. Když poté nastoupil na trůn jako gryfí vévoda, Slava byl pravdivý příklad dvojstranné povahy Gryfů. Na jednou stranu uzavřel mír se skřety kmene Whitespear a dovolil jim usadit se v jeho vévodství, na druhé straně se účastnil Války hořkého popela proti elfí královně Tuidhaně z Tarladu. Císař Liam, ve snaze posílit svůj vliv na Gryfí a Jelení vévodství, přikázal, aby se Slava oženil s Cate, jednou z dcer Jeleního vévody Conella. Slava a Cate se do sebe ihned zamilovali a těšili se na svou svatbu.

Jak pokračovala válka proti elfům, skupina vrahů se připlížila dovnitř Connellova hradu, a zavraždila Deirdre, Catino dvojče. Catina povaha se po této tragédie drasticky změnila. Dříve temperamentní a divoká, Cate se stala obezřetnou a zdrženlivou. Ve Slavovi pak zahořel plamen lásky vůči jeho bývalé lásce, chrtí baronce Elisabeth. Chtěl si vzít Elisabeth za manželku namísto Cate, ale císař Liam zakázal tento sňatek, trvaje na tom, aby Slava splnil svůj slib a oženil se s Cate, kvůli zájmům říše. Nicméně, Elisabeth již byla v jiném stavu se Slavovým prvním synem, Sandorem, kterého císař nikdy nepřijal jak legitimního dědice Gryfího vévodství. Slava, nicméně, vždy uznával Sandora jako svého syna.

Navzdory tomuto neslibnému začátku, Slava a Cate, teď manželé, se nakonec do sebe znovu zamilovali, a rozhodli se vybudovat si početnou rodinu se čtyřmi legitimními dětmi: Anton, Irina, Anastázie a Kiril. Slavův život byl nicméně sužován opakovanými konflikty s jeho sousedem a rivalem, Gerhartem z Vlka. Ve snaze donutit je uzavřít mír, císař Liam, následující radu archanděla Uriela, přinutil Slavu nabídnout ruku jeho dcery Iriny Gerhartovi. Slavovy děti, zvláště pak Irina, jak byste mohli očekávat, nikdy zcela neodpustily svému otci, že se proti Liamovu rozhodnutí toho dne nepostavil.

Slava byl nakonec zavražděn v roce 564 YSD jeho další dcerou, Anastázií, pod magickým vlivem následně neznámé strany. Zatímco andělé z tohoto podlého činu ihned obvinili zrůdy bez tváře, pravdivým viníkem se nakonec ukázal být samotný Uriel, který se obával, že by se Slava mohl postavit proti autoritě andělů, a chtěl dosadit do čela Gryfího vévodství Antona, který byl v tomto ohledu mnohem povolnější.

Cate na Feidh

Obrázek

Jak už jsem vysvětloval předtím, Cate byla jednou z dcer jeleního vévody Conella. Během Války hořkého popela Císař Liam smluvil její manželství s mladým vévodou Slavou z Gryfa, zatímco její dvojče Deirdre byla přislíbená Gerhartovi z Vlka. Jenže jelení rod během války proti Tuidhaniným lidem stihla řada tragédií: její bratr Brendan zemřel v bitvě už na počátku války, její další bratr Kieran byl unesen, a nakonec Catino dvojče Deirdre byla zavražděná elfími vrahy. Tyto události zásadně změnily Catinu osobnost, a vytvořili tak trhliny ve vztahu s jejím budoucím manželem, Slavou.

Teď mohu konečně odhalit, že žena, kterou si Slava vzal, ve skutečnosti vůbec nebyla Cate. Cate totiž byla tou, která zemřela té osudové noci. Usilujíc uniknout nadcházejícímu sňatku s hrubým Gerhartem, Deirdre využila šance na to vyměnit si místo se svým dvojčetem, takže se vůči vnějšímu světu vlastně stala Cate. Bohužel, zatímco jejich vzhled byl téměř totožný, Deirdre nebyla stejná osoba, se kterou se Slava setkal předtím. I když vysvětlovala změnu své povahy žalem kvůli ztrátě své milované sestry, Slava a "Cate" nyní neměli žádné společné zájmy. Jistě, láska nakonec mezi nimi stejně vzplanula, ale to byla láska zrozená z moudrosti, ne z vášně.

Znal Slava manželčinu pravdivou identitu? Dokonce ani já si nejsem jist. Ale protože dokonce i někomu jako Gerhart z Vlka byly podezřelé náhlé změny v "Catině" chování, nemohu uvěřit, že sám Slava nikdy neměl žádné pochyby.

Nakonec, "Cate" sužována temnými sny týkajícími se osudu jejího dlouho ztraceného bratra, Kierana, odcestovala do Jeleního vévodství hledat stopy o jeho místě pobytu, ale místo toho našla skutečné volání. Stala se dračí rytířkou Malassy... ale to už je jiný příběh.


Když už jsme u toho, tato schůze rady již trvá docela dlouho, a vidím, že někteří z vás ztrácí zájem. Proto navrhuji, abychom se na tomto místě zastavili a o dětech Cate a Slavy si promluvili až jindy.
Uživatelský avatar
antalyan
 
Příspěvky: 404
Registrován: ned dub 13, 2014 10:15 am

Předchozí

Zpět na Obecně

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron