Ahoj,
u příležitosti hlasování Ubisoft uvěřejnil detaily k jednotlivým jednotkám, dovolil jsem si to přeložit
Za případné chyby se omlouvám.
Btw. nezapomeňte volit Fury! Jen by měli místo jedné z dvojice dryada a víla dát něco jiného, připadají mi dost podobné
Část první...Víla
Víla je duch přírody zrozený z květů, jejichž vůně s ní zůstává po celý život. Druh květiny rozhoduje o vzhledu, osobnosti a silách každé víly.
Vypadají jako dětem podobné zmenšeniny lidí, na výšku měří sotva stopu. Mají podivně zbarvenou kůži, vlasy i oči a jejich křídla připomínají ta motýlí – ve skutečnosti to jsou však listy nebo okvětní plátky spřízněné květiny. Umožňují jim létat velmi obratně a rychle.
Je důležité rozlišovat mezi vílami zrozenými z divoce rostoucích květin a těmi ze zahrad. První jmenované jsou dravé a samotářské a brzy hynou, pokud jsou zajaty nebo ochočovány. Naopak zahradní víly jsou zvyklé na společnost ostatních druhů a můžou se z nich stát „mazlíčci“ nebo spříznění duchové – především ve vztahu s druidy.
Kořenový had
Kořenového hada pouhým okem nerozeznáte od spadlé větve, odumřelého kusu dřeva nenápadně ležícího na cestě nebo liány visící z nedalekého stromu. Probere se k životu, jen když se na dosah přiblíží kořist. Překvapivou rychlostí svou oběť popadne mezi zuby a svírá ji, než z ní vyprchá život. Kousnutí kořenového hada je dost bolestivé, a ačkoliv jsou jejich těla občas pokryta otrávenými ostny, což z nich dělá potenciální hrozbu, na kořist, která je na spolknutí příliš velká, útočí jen zřídka. Než by se nechal chytit, zavrtá se had rychle do země a nespatřen z místa uteče.
Elfové se dlouho učili kořenové hady krotit, využívajíce je jako domácí zvířata a strážce tajných stezek vedoucích do srdce Irollanu. Hadi jsou také známí tím, že ze zlomyslnosti podrážejí poutníkům nohy.
Dryáda
Umírající elf může vyslovit přání být pohřben do živého kmene enta. Je pochopitelné, že aby tento nezvyklý pohřební rituál mohl být vykonán, musí mezi elfem a jeho zvolenou „schránkou“ existovat blízké pouto. Živoucí srdce stromu uchová elfí ostatky, stočené do pozice plodu. Kmen enta pak vytvoří jakési lůno a jeho míza obalí tělo, které v průběhu měsíců promění. Duše elfa se pak na Ashan vrátí jako lesní duch, známý jako dryáda.
Dryáda na sebe bere podobu enta, jenž ji zrodil, a svým tělem i duší jsou spjaty se svými stvořiteli. Obě stvoření se budou podporovat a chránit až do smrti.
Dryády mohou svým zpěvem tvarovat stromy do podoby nástrojů, zbraní a také budov pro své elfské příbuzné.
Smaragdový rytíř
Ačkoli to nejsou žádné nestvůry, první, kdo se s těmito válečníky setkali a přežili, aby o tom mohli vyprávět, je popisovali jako lidem podobné ptáky či draky, alespoň do doby, než vyšla najevo pravda. Lidé je přezdívají „Smaragdoví rytíři“ a v elfí armádě tvoří elitní třídu. Jsou odhodláni svými kopími a štíty bránit čtyři hlavní města a důležitá náboženská místa Irollanu, a na bojišti je lze okamžitě poznat podle jejich okázalých zbrojí, které jsou inspirovány rozličnými magickými tvory elfských zemí, především pak ptáky, wyvernami a draky.
Fakt, že je Svatá říše nazývá „rytíři“, jen podtrhuje jejich nepochopení elfího značně odlišného způsobu válčení. Smaragdoví rytíři využívají svou rychlost a temperament k tomu, aby napadli nepřítele před tím, než se ztratí v okolním porostu. Pokud jsou zahnáni do úzkých, jejich štíty a lehká zbroj jim umožňují bez pomoci obstát v boji, třebaže to není jejich nejsilnější stránka.
Soumrační jeleni
Měsíční laně a sluneční jeleni patří mezi nejpodivnější a nejúžasnější tvory Lesního bludiště, a vlastně patří ke stejnému druhu, tzv. soumračným jelenům. Jak se zdá, samičky tohoto druhu jsou aktivní v noci a ačkoliv nevybuchnou v plamenech, když se jich dotknou paprsky slunce (navzdory tomu, co tvrdí stará dětská říkačka), raději vycházejí za tmy, obzvlášť pokud je Ashin měsíc vysoko na nebi. Tyto laně jsou roztomilá a mírumilovná zvířata – ale jsou více než schopné se bránit, když někdo nebo něco ohrozí jejich mláďata. Nejednoho pytláka potkal nepříjemný konec pod kopyty mstivé měsíční laně.
Na druhé straně samečci jsou denní tvorové, kteří svou sílu získávají ze slunečního svitu. Sluneční jeleni často nesou velkolepé parohy, jež vždy rostou do tvarů připomínajících slunce či hvězdy. Samice i samci jsou úchvatná zvířata vyzařující tišivou a mírumilovnou auru. Asi není třeba říkat, že páření tohoto druhu je dosti komplikované, protože se samečci a samice mohou potkat jen v krátkých úsecích, kdy je na obloze slunce i měsíc.
Zelení draci
Draci jsou ztělesněním elementálních bohů a vyskytují se ve všech tvarech a velikostech. I když jsem slyšel příběhy o menších zelených dracích, kteří dovedli létat, ti větší jsou většinou bezkřídlí. Šupiny mladého draka vypadají jako ostré kameny, které často pokrývá mech a postupem času také vegetace. Během stárnutí se dračí šupiny pomalu mění ve smaragdy, až do chvíle jeho smrti – nebo spíše do chvíle, než se jeho podstata navrátí do Světa duší, zanechajíc v Ashanu pouze smaragdovou krustu. Mnoho lovců pokladů a nájezdníků se pokoušelo proniknout do Irollanu a tyto cenné skořápky najít, nikdy se však už nevrátili…
Vzhledem k tomu, že zelení draci mají kamennou kůži pokrytou mechem a rostlinami, není divu, že se dá odpočívající drak snadno zaměnit za obyčejný kopec nebo pahorek – je to většinou až těžké, chraplavé dýchání, co upozorní nic netušícího poutníka! Naštěstí jsou zelení draci, podobně jako jejich pramatka Sylanna, jedním z nejtrpělivějších a nejrozvážnějších druhů draků, takže většinou vetřelce nespálí svým žíravým dechem, pokud k tomu nejsou vyprovokováni. Když jsme u toho, zelení draci jsou rovněž Strážci Země a přírody a budou ze všech sil bránit les, když se mezi stromy rozezní tóny elfích válečných rohů.
Tady bych pouze podotknul, že popis k lovcům, tanečníkům, druidům a částečně i jednorožcům tvůrci víceméně okopírovali z H5, takže překlad k těmto jednotkám (u jednorožce jen zčásti) jsem nevytvořil já, ale pochází z ofic. překladu H5
